Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1
Drobečková navigace

Úvod > Obec > O obci

Kladníky byly kdysi sídlem malého panství

Zvukový záznam Český rozhlas: Kladníky byly kdysi sídlem malého panství | Olomouc (rozhlas.cz)

Málokde mají přímo uprostřed obce skutečnou louku
 

Kdysi stávala v Kladníkách tvrz, dnes je to malá obec s pozoruhodnou nivní návsí rozkládající se na jihovýchodních svazích masivu Maleníku. Není velká, ale skrývá mnohá zajímavá zákoutí.

Národopisně patří Kladníky k Záhoří. Poloha v údolí zde ještě velmi mladé říčky Šišemky v nadmořské výšce kolem 345 metrů klame. Ve skutečnosti zde člověk získává pocit, že se jedná o obec v horách. Ani podnebí zde není zrovna mírné a zimy zde umí pěkně s počasím zacvičit.

Podle dochované legendy získala vesnice své jméno podle okolních lesů. Ty byly bohatým zdrojem dřeva a právě zde se prý usadili tzv. Kládníci, tedy lidé, kteří zpracovávali vytěžené klády. Katastr vesnice není nijak velký, pouhých 364 hektarů. Kromě samotné obce patří do jejího obvodu ještě samota Větřák u křižovatky silnic nad vesnicí a bývalý hospodářský dvůr Vidláč. V počátcích Kladníků stávala na katastru ve směru od obce na Pavlovice u Přerova ves Olbramice. Od roku 1519 je však uváděna jako pustá.

 

Kříž nad vesnicí

Historie Kladník počíná ve druhé polovině 14. století. V roce 1371 věnoval moravský markrabí svým služebníkům, bratřím Oldřichovi, Damiánovi a Štěpánovi a jejich mužským potomkům za služby mu prokázané, v léno tvrz v Kladníkách s lesem a vším příslušenstvím. Členové rodu pak nosili přídomek z Kladník.

Drobní majitelé se pak v držení zdejšího léna střídali až do počátku 16. století. V roce 1528 koupil Kladníky Bernard ze Žerotína a připojil je k panství dřevohostickému. Jeho majitelem se stal na přelomu 16. a 17. století Jan Skrbeňský z Hříště, kterému byl majetek za účast na stavovském povstání zkonfiskován. Byl prodán nejvyššímu kancléři království českého Václavu knížeti z Lobkovic. Ten v roce 1650 část tohoto zboží i se vsí Kladníky prodal zemskému hejtmanu moravskému Janu hraběti z Rottalů, který Kladníky přivtělil ke svému statku v Bystřici pod Hostýnem. Zde obec zůstala až do konce patrimoniální správy.

Kaple je spolu se sochami nejvýznamnější památkou obce

Za třicetileté války zanikla i místní tvrz. Zajímavé je, že po včlenění obce do nového panství byli místní nuceni v rámci roboty vykonávat hlídky v zámku v Bystřici pod Hostýnem. Hospodářský dvůr Vidlač přežil až do 19. století, kdy byl zčásti rozparcelován a zbytkový statek byl prodán. Jeho definitivní zánik spadá až do roku 1947.

Část mlýna je dnes v rožnovském skanzenu

Obec nebyla nikdy velkou vesnicí. V 18 století zde žilo jen kolem 150 obyvatel, o 200 let později pak jen asi o stovku více. K nejvýznamnějším památkám obce patří kaple Navštívení Panny Marie postavená v roce 1925 na místě staré zvonice postavené již v roce 1848. Ještě před tím prý byl zvonek umístěn na lípě na návsi. Na kapli je umístěna pamětní deska padlým v první světové válce. Jinak je obec přifařena do Hlinska.

V obci najdeme hned několik pozoruhodných soch. Před kaplí sv. Antonína a sv. Josefa Pěstouna. Při výjezdu z obce směrem k Hlinsku pak stojí socha Ježíše Krista, na rozcestí u Větřáku socha sv. Panny Marie Hostýnské a při výjezdu z obce směrem ke Lhotě socha sv. Jana Nepomuckého.

Kříž na křižovatce je dřevěný

Jak jméno napovídá, nedávno stála na samotě Větřák dřevěný větrný mlýn. Roku 1829 jej postavil mlynář František Skopal ze Soběchleb, patrně ze starších součástí různých větřáků. V roce 1983 bylo vnitřní zařízení toho mlýna odvezeno do Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm, kde je fungující součástí skanzenu Mlýnská dolina. Bohužel zbytek mlýna chátral, až se zřítil.

Zvukový záznam: Kladníky byly kdysi sídlem malého panství | Olomouc (rozhlas.cz)

26. červenec 2018
 

Další informace O obci

Obec Kladníky leží na pokraji záhorského kraje 6 km od Lipníka v údolí Lhotského potoka (nyní Šišemka) v nadmořské výšce 346 m. Velikost katastru 364 ha, k obci patří dvůr Vidláč a samota Větřák. V blízkosti obce směrem na Pavlovice u Přerova stávala ves Olbramice, která se od roku 1519 uvádí jako pustá ves. 

Vznik názvu obce: podle dochovaných materiálů zde bývala bohatá lesnatá oblast, kde se hodně těžilo dřevo, název má souvislost s těžbou a zpracováním dřeva (kládí), tzn. Ves kladníků, lidí, kteří rubali klády.

V obci je evidováno 63 adres. V obci není evidována žádná část obce ani ulice. Všechny adresy v obci mají PSČ 751 31. V obci je k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno 147 obyvatel, z toho je 55 mužů nad 15 let, 8 chlapců do 15 let, 66 žen nad 15 let, 18 dívek do 15 let.

Kladníky přišly asi odúmrtím na moravského markraběte Jana, který r. 1371 Kladníky i s tvrzí daroval svým služebníkům bratřím Oldřichovi, Damiánovi a Štěpánovi a jejich mužským potomkům za služby mu prokázané  lénem tvrz  v Kladníkách s lesem a vším příslušenstvím,  kteří se od té doby psali z Kladník.

4. června r. 1372 je o tomto učiněn zápis v zemských deskách a tím i první zmínka o obci Kladníky. V roce 1406 udělil markrabě Jošt Mysliborovi řeč. Rysovi z Kladník a jeho dědicům do dědičného vlastnictví ves Kladníky s lidmi poplatnými a vším příslušenstvím. Vzápětí prodal Myslibor řečený Rys z Kladník, Václavu z Příkaz a jeho synu Janovi  a jeho dědicům allodní dvůr v Kladníkách s tvrzí tamtéž se vším příslušenstvím. Václav z Příkaz, nyní z Kladník, ihned vše upsal na věno své manželce Kateřině ze Soběchleb.  Roce 1416 je v zemských deskách zápis na Bavora z Prus a Kladník, v roce 1437 je zapsán prodej od Martina z Prus na Jana Bradku z Kochova a Kladník, hejtmana na Uherském Brodě. Ten je v zemských deskách zmiňován ještě v roce 1447, 1460 a 1463. V r. 1480 je v zemských deskách zápis na Žofku z Hrušovej a  jejího muže Valentina z Leznice. V r. 1504 je zápis na Kateřinu, Elšku a Kunu ( vl. sestry) z Leznice, a Hynkovi z Vitbachu na Pavlovicích ves Kladníky a Olbramice. V r. 1519 jeho manželka Anna označuje Olbramice jako ves pustou. V roce 1528 koupil Kladníky Bernard ze Žerotína a připojil je k panství Dřevohostickému.  Po roce 1559 je majitelem Bartoloměj Kanecký z Jemničky, který je r. 1587 odkázal Václavovi Molovi z Modřelic. Roku 1595 se  připomíná jako majitel Karel ze Žerotína, který Kladníky i s Dřevohosticemi prodal Janovi st. Skrbenskému z Hříště za 95 000 zl. mor., jemuž pro účast na vzpouře roku 1620 bylo zboží zkonfiskováno a bylo prodáno nejvyššímu kancléři  království českého Václavu knížeti z Lobkovic. Ten v roce 1650 část tohoto zboží i se vsí Kladníky prodal zemskému hejtmanu moravskému Janu hraběti z Rottalu, který Kladníky přivtělil k Bystřickému statku. Zdejší tvrz zanikla za třicetileté války. Místní obyvatelé měli značné robotní povinnosti a kromě toho museli vykonávat hlídky v zámku v Bystřici pod Hostýnem. Roku 1862 došlo k vyrovnání se statkem bystřickým , tehdy se obci dostalo 15 a půl hektaru pozemků. Arnošt, baron z Laudona vše, co v Kladníkách měl, roku 1895 rozprodal i se dvorem Vidláčem. Dvůr Vidláč  s pozemky koupili Alois Löbl a Jindřich Götzlinger od nichž to v roce 1907 koupili Rajmund a Jaroslava Kokorovi, v r. 1947 rozprodáno zčásti obci a zbytek obyvatelům.
Do roku 1654 se pohřbívalo na návsi, od té doby z donucení v Hlinsku, přifařeno a přiškoleno k Hlinsku.
Do r.. 1848 byl na lípě před čp. 23 zvonek, r. 1848 postavena na obecní louce zvonice, která byla r. 1922 zbořena a téhož roku postavena zděná kaple "Navštívení Panny Marie"  nynější podoby, výstavba byla financována z milodarů. Vysvěcena byla 13.září 1925.
Na kapli je umístěna Pamětní deska 8 padlým v I. světové válce.

V roce 1794 zde bylo 156 obyvatel, 1900 je zde 251 obyv., 1921 už 259, 1930 je 254, v r. 1950 pouze 216.


Významné události v historii

  • neštěstí - povodně: r. 1886, 1891, 1901, 1905, 1909 a 1910.
  • nemoci - cholera r. 1849 – 4 zemřelí, r. 1866 - 3 zemřelí
  • výstavba silnice Lhota-Pavlovice v r. 1898 baronem Alfredem ze Skene
  • výstavba okr. silnice do Hlinska v roce 1900 baronem Alfredem ze Skene
  • výstavba  silnice k Šišmě v roce 1913
  • 8. května 1945 osvobození obce Rudou armádou
  • 1948 scelování pozemků, nedokončeno
  • 1958 založení Jednotného zemědělského družstva
  • 1975 zrušen MNV Kladníky, obec integrována pod MNV Soběchleby jako jeho místní část
  • 1977 výstavba požární zbrojnice (část přízemí Obecního (kulturního) domu č.50
  • 1990 opětovný vznik obce a obecního úřadu  Kladníky
  • 1991 rozšíření přízemí č. 50 o Pohostinství
  • 1993 nástavba požární zbrojnice se sálem a příslušenstvím Obecního domu č.50
  • 1996 plynofikace obce
  • 2009 - 2010 vybudování obecního vodovodu
  • 2009 - 2012 provedení Komplexních pozemkových úprav
  • 2015 vybudování dětského hřiště U potůčka

Památky

  • kaple Navštívení P. Marie, stavba zahájena v roce 1922 místo původní zvonice z roku 1848, vysvěcena 13.9. 1925.
                   
  • dřevěný větrný mlýn, ojedinělá technická památka o rozměrech 5,7 x 5,7 a výšce 10 m pochází z roku 1829. Postavil ho mlynář František Skopal ze Soběchleb. Obytné stavení postavil až po roce l847. V držení mlýna se do roku 1959 vystřídalo celkem 15 majitelů. Od roku 1909 se mlýn stal majetkem Eduarda a Otylie Honových. Honovi pocházeli ze Slezska. Jejich syn František, narozen v r. 1901, převzal mlýn v roce 1931. V roce 1983 bylo vnitřní zařízení toho mlýna odvezeno do Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm, kde je fungující součástí skanzenu Mlýnská dolina. Na původním místě od té doby stojí pouze původní skelet mlýna, od té doby neudržován.
     Po roce 1990 se v rámci restituce mlýn dostal do vlastnictví ing. Václava Hona, potomka majitelů, od té doby mlýn chátrá. Stav se nezměnil ani po smrti majitele, kdy vlastnictví přešlo na jeho dceru Elišku.
Větrný mlýn Kladníky / převzato z aktualit /
Nedostatečná péče o skelet větrného mlýna ze strany vlastníka vedla k jeho totální destrukci. Přestože ze strany Obce Kladníky a Mikroregionu Záhoří-Helfštýn byla vyvinuta max.snaha se s majitelkou mlýna dohodnout na koupi pozemku s mlýnem za účelem jeho opravy a zachování pro budoucnost, nebylo dosaženo dohody. Starosta obce vyslovuje politování nad tímto stavem, kterému přes veškeré osobní úsilí nedokázal zabránit.


Bývalý dřevěný větrný mlýn z roku 1829, SZ od obce. Dochován pouze plášť. Ostatní převezeno do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.

Významné osobnosti:

  • P. Josef Beneš, nar. 29.1. 1911, arcibiskup. rada a farář,   zemřel 16.8. 1988 v Olomouci-Hodolanech, pohřben v Hlinsku
  • P. Stanislav Kapavík, nar. 21.12. 1916, farář,  zemřel 1.11.1994 v Útvině u Karlových Varů, kde je i pohřben
  • P. Alois Dolák, katecheta v Pardubicích, další data zatím nezjištěna.

Spolková činnost:
1903 čtenářský spolek Pokrok
1912 Hospodářská besídka
1923 Domovina
1931 Chovatel
1937 založen Sbor dobrovolných hasičů
1983 založen Český zahrádkářský svaz ZO Kladníky

V nynější době funguje jen Sbor dobrovolných hasičů.

Zajímavosti:

• kaple Navštívení P. Marie z roku 1924 s pamětní deskou padlých z 1. světové války
• socha sv. Antonína, u kaple
• socha sv. Josefa Pěstouna, u kaple
• socha Ježíše Krista , při výjezdu z obce směrem k Hlinsku
• socha sv. Panny Marie Hostýnské na rozcestí Pavlovice u Přerova-Hlinsko-Lhota u Lipníka-Kladníky, u větrného mlýna
• socha sv. Jana Nepomuckého, při výjezdu z obce směrem ke Lhotě
• dřevěný kříž s malovaným korpusem Ježíše Krista při výjezdu z obce směrem Bezuchov-Šišma
  

Ulman Antonín